V pátek i v neděli byla hůř
Předpověď nevěštila nic pěkného. Pátek přinesl počasí  na výlet skoro vražedné.
Mysleli jsme, že v sobotu budeme u školy sami. Nestalo se. Blesk s |Koněm mávali už z dálky. Další stáli za rohem. Potvrdili jsme návrat okolo čtvrté a vyrazili na trasu. V Centrálním parku jsme se rozdělili na dva týmy (Vodníky a Lodníky) a začali hrát. Oběhni kamaráda se vyvedlo a my se posunuli na Kavčí hory. 
Správný rybolov vyžaduje rybářské pruty a vhodné počasí. Pruty našli dřív Vodníci,  a o vydatném dešti asi nelze říct, že je to nejlepší počasí na rybolov. Ryby lovili postupně všichni, ale jen jedna štika v sobě měla ukrytý diamant a tudíž i výhru. Věřte, nevěřte, tu jsme vytáhli až jako poslední. Ulovila jí Majda.

Na lovu

Prší prší jen se leje

Ze Dvorců jsme přejeli tramvají na Výtoň. U Podskalské celnice se pustili Vodníci a Lodníci do křížku. ovšem až po svačince.
Úkolem těch v kruhu bylo vtáhnout ty z venku dovnitř a naopak. Kdo upadl, byl hnědý až do večera. Dost jsme se u toho vyřádili.
Šli jsme čekat na přívoz. Koukali jsme na labutě a na to, jak se perou kačeři. Šli do toho natvrdo.
Pak přijel šíf, my se nalodili, nepřistáli u botelu Amirál a dojeli opět na pravý břeh pod Jiráskův most.
Lanovka na Petřín nejede. Teda jezdila. Co jsme tam byli jela asi pětkrát. Jen nevozila lidi. Skupina Němců tlustejch jak hroši funěla nahoru až z nich lilo. S těma by stejně prdlo lano.
Zrcadlové bludiště stojí 50 Kč za dítě. Dostali jsme množstevní slevu. Pro 17 hlav 500 Kč.  To je dobrá zpráva, budeme vracet dvacet Kaček. Jen co rozdrobím.
Po bludišti jsme  si zase hráli. Menší si hráli na vodníky a okusovali z rusalek chleba. Starší obcházeli okolí a sháněli obrázky králíků s podpisem
    Do háje nás nikdo neposlal.

Tady jsou králíci  

Dolů jsme šli cestou necestou, chvilkami jsme váleli sudy (tedy jen někteří) - tím se vysvětluje tráva a listí za límcema bund. Chvilkami jsme běželi. K velkému překvapení se nikdo nevyflákal.
 Nad "Tyršákem" je parádní hřiště. Tam jsme se zastavili a pak se ještě jednou na Dětském ostrově.
 
Z Dětského ostrova jsme přejeli přívozem na Holar pod Národní divadlo a pak tramvají číslo18 domů.
   

V tramvaji jsme se rozseděli, rozehřáli se a někdo si i chrupnul. Cestou jsme z okna koukali na auto, které parkuje v Botiči. Když jsme Na Veselí vystoupili, všechny nás roztřásla zima.

Kdo asi hupnul doma hned pod peřinu?