Nestřílej si ze mě .... (na mě)
Jsme skupinka, které je veškeré násilí cizí. Vzít na někoho zbraň? Vyloučeno. Tak takhle to rozhodně není. Po dohodě jsme dojeli na Šeberov, vzali do rukou zbraně a začali po sobě bezhlavě pálit.
Zbraně jsme odnesli od autobusu do lesa a Vojta nám vysvětlil bezpečnostní pravidla.
Protože zbraní bylo jen deset a nás patnáct, rozdělili jsme se na tři skupiny po pěti a pak proti sobě bojovali.
Počítá se zásah do čehokoliv - do těla, do zbraně, do masky, jen do oblečení.
Každý dostal asi padesát kuliček, skupiny zaujaly postavení a na povel to začali mačkat.

Slovy klasika z nějakého filmu, jehož název si už dávno nepamatuju: "Nemusíte mít strach v parku jsou jen samí elitní střelci. Kropiči jsou venku."

"Co jsou to kropiči?"

"To jsou ty, co to mačkaj, dokud tam něco maj."

U nás asi byli jen kropiči.
Po zásahu ruce nad hlavu a fofrem z pole, než chytneš ještě nějakou do zad.
Když jsme "vykropili" skoro 4 000 kulí a zbyla poslední stovečka, přišly na řadu souboje.

Na dvacet kroků proti sobě. Na povel jediný výstřel. Zasažení ven, ostatní jeden krok vpřed.

Na povel jediný výstřel. Zasažení ... Masakr!

Jo a to jelito jsem si namaloval (:-