| Jarní Luhy - lepší než zimní Tatry | ||
|
Odjezd od školy proběhl celkem v klidu. Hrozně aut. V Bráníku fronta, pak už to celkem šlo. Dojeli jsme a chvilku po nás i Milan s Citroenem a zbytkem indiánů. Za nimi se hnaly hromy a blesky. Vzhledem k předpovědi počasí - děs a hrůza - jsme se dohodli, že týpko stavět nebudeme. V baráku jsme zatopili, snědli večeři a pak hráli hry. Nakonec večer pršelo jen půl hodinky. Měli jsme to týpý postavit. Pak šli ti nejmladší a nejstarší spát. Ti co se narodili dřív než malouši a daleko později než já pařili ještě chvíli. |
||
 |
Ráno svítilo sluníčko a my šli do vesnice na nákup. |
 |
| Po snídani jsme začali budovat kuličkovou dráhu. Úkolem bylo z čehokoliv vyrobit dráhu tak, aby jel míček bez dotyku co nejdéle. Vítězný golfáč se bez cizí pomoci kulil 36 sekund. Parádní výkon. | ||
 |
 |
|
 |
Když se míčky definitivně zastavili, šli si malouši plnit zasvěcovací zkoušku - zapálit oheň na tři sirky a taky hráli lakros. Starší zase sbírali v lese smůlu. Při výrobě pochodně to dost slzelo. |
 |
 |
 |
 |
| Navečer jsme řezali a nosili dřevo. Pak jsme zapálili pochodeň. Hořela asi 27 minut. Rekord to nebyl, ale i tak to bylo dost dlouho. Taky na ní začalo trochu pršet. |
 |
Večer jsme pokračovali ve společenských hrách a brnkali na kytary. Zase jsme šli docela brzo spát, tedy alespoň většina. Asi to s náma jde z kopce. |
 |
Ráno jsme posnídali chleba se sýrem, dohráli lakros a pak stříleli z luku. Z fotek je jasné, co musíme udělat do tábora: vyrobit alespoň jeden menší luk. |
 |
 |
No a zase řezali a nosili dřevo. |
 |
|
Cesta domů probíhala celkem dobře, dokud se na nás ve Dvorcích nepřišly znovu podívat špagety od oběda. A bylo jich hodně. S malým zpožděním jsme se vysypali u školy a začali přemýšlet o dalším výletu. Branžež čeká. |
||
|
|
||