Jarní
Luhy - lepší než zimní Tatry |
Odjezd od školy proběhl celkem v klidu. Hrozně aut.
V
Bráníku fronta, pak už to celkem šlo. Dojeli jsme a
chvilku po nás i Milan s Citroenem a zbytkem indiánů. Za
nimi se hnaly hromy a blesky. Vzhledem k předpovědi
počasí - děs a hrůza - jsme se dohodli, že týpko stavět
nebudeme. V baráku jsme zatopili, snědli večeři a pak
hráli hry. Nakonec večer pršelo jen půl hodinky. Měli
jsme to týpý postavit. Pak šli ti nejmladší a nejstarší spát. Ti co
se narodili dřív než malouši a daleko později než já
pařili ještě chvíli. |
 |
Ráno svítilo sluníčko a my šli do vesnice na nákup. |
 |
Po snídani jsme
začali budovat kuličkovou dráhu. Úkolem bylo z čehokoliv
vyrobit dráhu tak, aby jel míček bez dotyku co nejdéle.
Vítězný golfáč se bez cizí pomoci kulil 36 sekund.
Parádní výkon. |
 |
|
 |
 |
Když se míčky
definitivně zastavili, šli si malouši plnit zasvěcovací
zkoušku - zapálit oheň na tři sirky a taky hráli lakros.
Starší zase sbírali v lese smůlu. Při výrobě pochodně to
dost slzelo. |
 |
 |
 |
 |
Navečer jsme řezali a nosili dřevo. Pak jsme zapálili
pochodeň. Hořela asi 27 minut. Rekord to nebyl, ale i
tak to bylo dost dlouho. Taky na ní začalo trochu pršet. |
 |
Večer jsme pokračovali ve společenských hrách a
brnkali na kytary. Zase jsme šli docela brzo spát, tedy
alespoň většina. Asi to s náma jde z kopce. |
 |
Ráno jsme
posnídali chleba se sýrem, dohráli lakros a pak stříleli
z luku. Z fotek je jasné, co musíme udělat do tábora:
vyrobit alespoň jeden menší luk. |
 |
 |
No a zase řezali a nosili dřevo. |
 |
Cesta domů
probíhala celkem dobře, dokud se na nás ve Dvorcích
nepřišly znovu podívat špagety od oběda. A bylo jich
hodně. S malým zpožděním jsme se vysypali u školy a
začali přemýšlet o dalším výletu.
Branžež čeká. |
Chcete vidět všechny fotky? |
|