Vem
krůtu na výlet II.
třeba takhle? |
Počet
přihlášených pomaličku rostl a zastavil se až na 37.
Hrůza! Bude ten pták pro všechny stačit?!
Nakonec jsme
se nacpali do aut. Autobusem jelo jen pár lidí. Přijeli
jsme před setměním, začali vynášet věci z UAZu,
vybalovat a večeřet. Mezitím dojela osobní auta. Starší
bojovníci vytáhli plachtu a svázali tyče. Týpí se začalo
pomalu zvedat. Opravdu pomalu. Dali si na čas. Každou
chvíli řešili něco jiného. |
 |
Pomalu se stmívalo a postele se krčily venku. Nakonec týpko stálo, postele byly na
místě a oheň se rozhořel. Bylo na čase, protože se řádně
ochladilo. Malouši spali nahoře a starší seděli okolo
stolu, hráli karty, nervíky a tak. Pak si rozbalili
spacáky, kam to jen šlo, a šli chrupkat. |
 |
 |
Spali jsme, kde se dalo. I na stolech a lavicích |
Ráno bylo mrazivé. Týpci z týpka vstávali brzo. Mráz je
vyhnal. Šli jsme do vesnice pro chleba a další
potraviny. |
 |
Po snídani jsme napíchli krůtu, rozdělali
oheň a začali točit.

|
 |
Ostatní se rozdělili do tří družstev s názvy drůbeže a
vyrobili si startovní čísla. Čekala nás spousta soutěží a
nakonec i zasloužená odměna. Krůta. |
 |
 |
To už ale bylo půl
šesté. Začali jsme okrajovat. |
 |
Stejně jako vloni měli všichni hlad a měli dojem, že
toho bude málo. Nestačili jsme řezat. Pak jsme tempo
vyrovnali a nakonec hladovce zahrnuli masem tak, že už nikdo
nechtěl. Ještě zbylo na nedělní oběd - čínské nudličky s
masem. |
 |
Druhá noc trochu
zmenšilapočet obyvatel týpka . Vždyť
taky v půl osmé ráno byly ještě tři pod nulou. Jó zima
je zima a Luhy jsou Luhy. |
 |
V neděli před obědem bylo dobojováno. Vyhlásili jsme
vítěze Rozdali jsme medaile a šli obědvat. |
|
 |
|
Po obědě jsme bojovali o pevnůstky, houpali se na
houpačce a chystali se na návrat. |
 |
 |
 |
Cesta do Prahy proběhla v klidu. Nikdo nezvracel, nikdo
nezlobil, většina spala.
26. - 28. 11.
jedeme na Sněžku |